
Chorvatsko patří mezi oblíbené dovolenkové destinace, nicméně rodiny s dětmi tu často narazí na jeden zásadní zádrhel – a tím jsou oblázky. Pokud Vás Chorvatsko láká, ale vaše děti milují stavět hrady z písku, mám pro super zprávu – našla jsem a na vlastní kůži i rodinou otestovala jednu písečnou končinu, která je pro rodinné dovolené naprosto ideální.
Chorvatsko je v Česku známé dobrou dostupností i autem, nicméně moji kluci se už 2 minutách jakékoli jízdy ptají „Kdy už tam budem?!“, takže dlouhé přejezdy autem u nás zatím vůbec nepřipadají v úvahu. Při brouzdání po levných letenkách mi tam často vyskakoval chorvatský Zadar, tak jsem tomu dala šanci – a voilá – za cca 35min jízdy autem ze zadarského letiště přijedete do přímořského městečka Nin, jehož pobřeží je přirozeně celé písčité.

Na týdenní pobytovou dovolenou k moři beru každoročně svoje malý kluky s mou mamkou a ségrou, cílem je ráchat se v moři, stavět hrady z písku a udělat si jeden-dva výlety po okolí.
Pro srovnání cesta Brno-Bratislava-Zadar-Nin nám trvala přesně 6:25h s tím, že sedící úseky v autech byly 1,5h brno-blava a pak zadar-nin 35min, v letadle cca 50minut. Mezitím pobíhání po letišti – pro všechny prostě mnohem příjemnější varianta přepravy k moři než 8:10h čistého sezení bez přestávek (v případě bezproblémové cesty bez kolon).
Jak to vychází finančně? Letenky v hlavní sezóně nás stály cca 13 100 Kč pro 5 lidí (cesta tam byla cca 35Eur, cesta zpět za cca 65Eur – konec prázdnin tentokrát bohužel líp nevyšel).
Cesta autem tam i zpět vč. dálničních známek by vyšla zhruba na 8000 Kč (benzín, 7l/100km, 34Kč/l). S tím, že za zhruba dalších 5 tisíc jsme si půjčovali auto na místě na týden. Takže autem to jde levněji, ale pro nás to rozhodně nebyla varianta skrz cestu.

Nin je malé mětečko o cca 2000 obyvatelích, kromě písečného pobřeží je zajímavé tím, že odsud pochází nejslavnější chorvatský biskup Grgur Ninský (9.-10.století) a je tu nejmenší katedrála na světě z téže doby (o velikosti průměrné české kapličky :D). Ale jak už víte, hlavním lákadlem tu pro nás byly právě zdejší písečné pláže. Jednou ze zajímavostí, které jsme ale nestihli osobně prozkoumat hlouběji, jsou ještě zdejší ninské solné pláně.

Pobyt jsme měli striktně omezený mamčinou dovolenou v práci, jeli jsme poslední srpnový týden pá-pá. Jeden by čekal, že bude moře vyhřáté po létě, ale přiznávám, že nás docela překvapilo svou docela nízkou teplotou – námi naměřeno cca 24 stupňů.
Já a kluci jsme zvyklí z českých řek, jsme otužilí a nevadilo nám to, ale na žádné dlouhé máchání to nebylo (pro srovnání řecká Lefkada letos v červnu měla okolo 30 stupňů).
Počasí bylo celý týden hezké – ale rozhodně ne tropické – pohybovalo se okolo příjemných 27-8 stupňů. Jeden den vystoupalo na 31, náš odjezdový den začalo pršet. Více větrno bylo taky pouze jeden den, jinak vždy ráno bezvětří a odpoledne mírný vánek. Pro pobyt s dětmi hodnotím jako moc fajn.

Ubytování jsme našli klasicky přes booking, bydleli jsme přesně tady – v nejvyšším apartmánu s výhledem přímo na moře – ten byl úchvatný! Apartmán byl hezký, čistý, v kuchyni dobře vybavený (byla zde i trouba, spousta nožů, škrabka, vývrtka – no prostě nám nic nechybělo), včetně pračky (nebyl to atribut, podle kterého bychom vybírali, ale pro příště vím, že mít pračku je opravdu obrovská výhoda a usnadňuje pak cestování pouze s příručním batohem o novej level :))

Jediné, co bych vytkla bylo, že apartmán byl střešní a místy nám ty šikminy zavazely (v kuchyni doslova možnost krájet jen se sklopenou hlavou :D). Protože po nás nikdo nepřijížděl, mohli jsme zůstat až do odjezdu v 15.50, což byl výborný bonus, nemuset uvolňovat bydlo už v 10 dopoledne, jak bývá zvykem.
Paní domácí byla velmi ochotná a nápomocná, v ceně bylo i parkování pro auto – což je zrovna v Chorvatsku obrovská výhoda, protože se všude a hodně platí.

Auto jsme si půjčili taktéž přes booking – po rezervaci ubytka naskočila sleva 15%, vybrali jsme půjčovnu OK mobility s hezkým hodnocením. Auto jsme vybrali nejlevnější 5místné – dostali jsme Kiu Stonic, no sloužila nám jen na krátké přejezdy, chudák ségra vzadu s klukama mezi sedačkama trochu trpěla, ani opřít se nemohla, jak se tam mezi ně nevešla, ale přežít se to dalo, naše cesty nebyly delší než 30minut :).
Kufr tak akorát na naše 3 batohy, 2 dětské minikufírky a jeden malý kabinový kufr. Jednání s půjčovnou v pohodě, jen kauce z kreditky byla opravdu velká – 2150 Eur, vrací se do 30 dnů. Dětské autosedačky jsme měli vlastní, Ryanair přepravuje dětem zdarma. Benzín na celý pobyt nás vyšel na 14,40 Eur.

Přímo před domem jsme měli moře, dělila nás jen nefrekventovaná silnice. Bezprostředně před domem byl vstup do moře přes schody, nicméně asi 1minutu chůze vpravo od domu byla komorní minipláž s krásným pozvolným vstupem do moře. Další pláž byla 5min chůze vlevo, byla to velká „komerční“ pláž s vybavením typu občerstvení a wc – tady jsme byli jednou, bylo to na nás moc přelidněné a zbytek pobytu jsme spokojeně chodili na tu naši maličkou plážičku kousek od domu.
Pláže byly čisté, moře klidné, žádné velké vlny. Pro rodiny s dětmi naprostej ideál, vážně. Měla jsem pochyby o cestě k moři v hlavní letní sezóně, protože jsem zvyklá jezdit spíš červen/září ale na té „naší“ malé pláži to bylo moc příjemné a nepřelidněné.

Musím říct, že jídlo byl trochu oříšek. Na tyto pobytovky k moři jezdíme lowcost, takže si vaříme sami a jednou si třeba zajdeme na večeři. Tím, že jsme měli auto, nebyl problém zajet do jakéhokoli z velkých supermarketů – ale tady nastal kámen úrazu – nabídka nic moc – spíš nic. Ne, nemyslím večerku na rohu, mluvím o normálních obrovských supermarketech typu Interspar a Plodine.
Já rovnou přiznávám, že jsem na jídlo náročná, nicméně na cestách jsem ochotná snížit svoje nároky docela radikálním způsobem. Ale takto přebrané, nekvalitní anebo předražené věci jsem teda rozdýchávala trochu dýl.
Bylo jedno, ve kterou denní dobu jsme dojely, pokaždé hrůza a vždy něco zásadního chybělo – buď nebylo pečivo, maso nebo ovozel. Když jsem v Česku zvyklá vybírat šunku a váhám, jestli 92% nebo 95% masa, tak tady měli max. třeba 52% a bio sortiment byl asi tak 5 výrobků celého obchodu celkem. Jeden rohlík za 1 Eur, nemusím pokračovat, že 🙂

Co Vám ale ráda doporučím všema deseti, je zastavit se u někoho místního na sezónní ovoce a zeleninu na stánku u silnice. Jsou to většinou běžní lidé, kteří mají zahradu za barákem a přivydělávají si tak pár kaček do rodinného rozpočtu. Nakoupili jsme takto dvakrát a kvalitou ani cenou se nedalo konkurovat obchodům – vynikající meloun, broskve, okurky, papriky, brambory.

Na tu jednu naši večeři jsme si zašli do pizzerie na rohu – Papa’s – ráda doporučím, byli jsme spokojené, ceny byly oproti starému město o euro-dvě níž. Obecně říkám a vím, že se na cestách nemá přepočítávat, ale obecně tu je vážně dráž než u nás.

Namátkově ceny:
„Staré město“ v Ninu je vyloženě jedna turistická ulička v centru se zmiňovanou katedrálou a pár dalšími archeologickými vykopávkami. Je to hezké, malebné, tak akorát na kratičkou procházku, ale zmrzlinu tu rozhodně dobrou nemají. Jsem zmlsaná řemeslnými zmrzkami italského typu z Brna, vážně tu zdejší nemůžu doporučit, kluci tu svou „šmoulovou“ ani nedojedli, jak byla kyselá a nechutnala jim. Je tu ale spousta hezkých restaurací, naše paní domácí nám pro chorvatskou kuchyni doporučovala např. Tomislav, Sokol – stačí ale otevřít hodnocení na googlu a najdete si tam to své. My jsme nakonec žádné z doporučení nevyzkoušeli, kluci chtěli pizzu a tu jsme si dali poblíž apartmánu v bistru Papa’s. Za večerní procházku to tu stojí.

Uprostřed pobytu rádi podnikáme nějaký celodenní výlet. Autem poblíž nic zásadního nebylo, rozhodli jsme se proto pro výlet trajektem – s tím jsme měli výbornou zkušenost už na Skiathosu, přístav je zajímavý, kluky to baví, člověk se nepeče celý den v autě. Hledali jsme něco v příjemné dojezdové vzdálenosti a padlo to na ostrov Ugljan, který leží přímo naproti Zadaru a cesta trvá lodí pouhých 25minut (přístav Preko).

Na Ugljanu jsme měli v plánu jednoduše dojít na pláž Jaz a užít si koupání zase někde jinde. Byla to písečná pláž a k ní vedla cca 20 minutová procházka z přístavu. Cestou k ní bylo spoustu míst, kde se dalo taky koupat, ve většině případů ale se schůdky do vody a oblázky. My většinu času strávili na oné písečné pláži, ale cestou jsme se zastavili ještě na tomto místě, rozložili si tu deku na slabou hodinku a se ségrou přeplavaly na protější 80m vzdálený ostrov Galevac, kde dodneška funguje klášter. Ostrůveček jsme si jen obešly, ke klášteru se nesmí „jen v plavkách“. Spoustu lidí okolo ostrova šnorchlovalo (z výletních lodí).

Voda tu všude byla nádherně čistá (a stejně studená), vzhledem k oblázkům úplně jiný podmořský svět, což jsme teda ocenily asi nejvíc my se ségrou 🙂 Ugljan je celkově velmi klidný, místňácký ostrov. Po cestě jsou i restaurace, zmrzliny, supermarket, suvenýry. Jeli jsme lodí 10.30 tam a 17.30 zpět. Trajekt vyjížděl z přístavu Zadar – Gaženica, zde jsme i nechali naše auto, parkovné nás stálo 6,30 Eur.

Zadar jako hlavní město dalmácké části Chorvatska prostě nešlo vynechat – naplánovali jsme si večerní procházku starým městem a bylo to taky moc fajn. Jeli jsme ve čtvrtek podvečer, den před odjezdem, zaparkovali v jedné z uliček na hranici té staré části – bacha, parkování je tu fakt o nervy, all day all night hodně aut, kolony. Já jsem vysílala všechny vesmírný signály pro to, aby se nám někde před nosem místo uvolnilo, bylo vyslyšeno. (Jakmile jsme okolo 21.30 odjížděli, už čekalo auto, že zaparkuje místo nás, je to tam vážně nekonečný, ale ne nemožný, buďte trpěliví.) Parkování se platí v automatu poblíž, lze i kartou.

Ve starém městě stojí za to si to v klidu projít, parkovali jsme kousek od brány do starého města. Odtud jsme šli pěšky napříč k moři „vnitřkem“, po cestě si dali vynikající zmrzlinu v Bob Rock’s, až jsme došli k promenádě u moře. Tady jsme si na chvíli sedli na schody přímo u mořských varhan – to bylo opravdu kouzelné a doporučuju nevynechat. Zjednodušeně řečeno na varhany hrají mořské vlny. Kousek odsud je i pozdrav Slunci, moderní památník slunci tvořený solárními panely, který se v noci mění na světelnou show – po tmě je to zážitek, kluci nadšení. Odtud jsme se vydali zpátky podél moře po promenádě opět k autu. Čím později bylo, tím jsme měli pocit, že je v centru více a více lidí – některé úzké uličky byly opravdu zážitek 😀 strávili jsme tu cca 2,5h.

Týdenní dovolená u moře mě a moje kluky vyšla na 42 051 Kč = 14 017 Kč/os, samozřejmě dost plateb je tam společných – typu ubytko a půjčené auto, berte tedy jako orientační, nicméně velký rozdíl by to nebyl. Výdaje si vždy přesně píšu, na nic jsem nezapomněla. Za tuto cenu je to pro jednoho komplet sakumprásk – pokud chcete srovnávat s last-minuty nebo dovolenými od cestovky, mějte na paměti, že tam se vždy jedná pouze o let + ubytování a případně strava. Svépomocí to vždy vyjde levněji, umím vás to naučit.
Jo a na cestách platím vždy kartou Revolut – zajišťuje mi nejlepší převodní kurz a je zdarma. Píšu o ní tady.

Chorvatsko mě mile překvapilo. Dlouho to pro nás nebyla varianta kvůli oblázkům, ale Nin je pro rodiny s děmi co se týče možnosti písku opravdu perfektní. Když jsem dovolenou hledala, ceny se v Chorvatsku v rámci letenek/ubytování/auta pohybovali řádově nejníž – Řecko a Španělsko se pohybovaly mnohem výše, auto +3 tisíce/týden, ubytování +5-10tis./týden, letenky se daly najít podobné.
Byla jsem mile překvapená tím, že i v hlavní dovolenkové sezóně to v této lokalitě nebylo nijak brutální co se týče přelidněnosti – ale rozhodně jsme tomu šly naproti výběrem menší pláže, zároveň i počasí bylo poslední srpnový týden příjemné – žádné tropy, a to se s dětmi hodí.
Zklamalo mě jídlo: nízká kvalita za vysokou cenu i v supermarketu, restaurace by nejspíš byly fajn, ale nebyl prostor v rozpočtu do nich chodit každý den.
Okolí bylo hezké a upravené, lidé milí, i v rámci poznávání tu bylo co k vidění.

Chystáš se k moři? Tak si stáhni zdarma checklist Sbaleno k moři a nebudeš už nikdy muset zase lovit v hlavě, jestli ještě něco nechybí.
Chorvatsko tě neláká? Tak mrkni na řecký Skiathos, kde nebudeš potřebovat auto nebo poslední dobou populární Albánii. Pro přímořské pobytové dovolené s dětmi ti ještě můžu nabídnout Sicílii.
